Dne 4. dubna 2009 proběhl XVIII. ročník "Odemykání Doubravy a vodácký sjezd". Poštěstilo se nám a mohli jsme se zúčastnit této jedinečně akce. Řeka Doubrava je ve středním úseku sjízdná pouze po odpuštění vody z přehrady Pařížov. Lepší počasí jsme si přát nemohli. Splavné 30,- Kč, start v 10:30. Trasa z Pařížova do Ronova nad Doubravou (12km). Letošní ročník zaznamenal hojnou účast. Pro mě a Gábinu to bylo první koupání, hned po pár metrech za prvním jezem, kde jsme narazili do lodě a cvakli se. Bylo opravdu teplo, dalo se to i bez neoprenu. První občerstvovací zastávka byla v Mladoticích. Největší zábavu zajistila tzv. peřej Martin, kde se vykoupalo opravdu hodně lidí, někteří se i pěkně omlátili o kameny. Úsek obtížnosti WWII, průjezd mezi kameny.  "Tonoucí lodě" (nevím zda-li i  posádku?), vytahovali místní dobrovolní hasiči. Jezdilo se úplně na všem, panovala pohodova a přátelská atmosféra. Vzhledem k tomu, že voda a fototechnika nejdou dohromady, jsme pořidili pouze pár fotografií (pokud budou další na netu hodíme odkaz). Večer se pak slavilo na vodáckém bále v cílové stanici v Ronově, bohužel jsme měli další akci a nemohli se tak zúčastnit.

Peřej Martin:

 

 

 

Peřej Martin: Video

Propozice řeky Doubravy

Pramen: Žďárské vrchy

Délka toku (sjízdné) v km: 75

Obtížnost:

Ke stažení: Vodácká stupnice

Podmínky: Nejhořejší úsek se nevyužívá, Bílek - Sokolovce s obtížným přenášením po skalách (jinak WW IV), v dolní části jsou dlouhé náhony a špatně přenositelné nesjízdné jezy a protéká také oborou, do níž je vjezd i výjezd obtížný (plot). Střední úsek pod Pařížovem je upraven dle skutečné obtížnosti, která dosahuje WW II pouze z Mladotic pod peřej Martin, a ne jak uvádí průvodce až do Ronova.

Sjízdná na čem, kdy, pro koho:

Úseky:

Horní - na jaře nebo po deštích 

Střední - záleží na pouštění z přehrady

Dolní - za mírně zvýšených stavů

Přítoky:

Levé přítoky: Ranský potok, Kamenný potok 1, Kamenný potok 2, Červený potok, Mlýnský potok, Hostačovka, Brslenka

Pravé přítoky: Štírový potok, Městecký potok, Cerhovka, Barovka, Blanický potok, Běstvinský potok, Zlatý potok, Lovětínský potok, Kurvice, Strakočský potok, Čertovka

Vodní nádrž Pařížov

Je technickou památkou. Hráz je postavena z lomového kamene. Má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. Ačkoliv je hráz postavena do klenby, nebyl účinek klenutí staticky započítáván. Hráz je navržena podle údajů o váze zdiva a o největším vodním tlaku. Proti průsakům je hráz z líce opatřena dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem, která je dvojitě natřena siderostenovým nátěrem. Uvnitř hráze jsou uložené svislé drenážní roury, které odvádí vodu do chodby u základových výpustí. Boky a pata hráze jsou utěsněny jílem.

Hráz má dvě výpusti o průměru 800 mm. Z návodní strany mají šupátkové uzávěry a na vzdušné straně byly původní šupátkové uzávěry nahrazeny při stavbě elektrárny klapkami o stejné světlosti. Přesto, že mají obě výpusti stejnou světlost délka potrubí způsobuje, že levá má kapacitu 4,5 m3/s a pravá 6,9 m3/s. Obě potrubí ústí do vývaru. Šupátkové uzávěry jsou ovládány ze šupátkových věží a provozní uzávěry z obslužných domků postavených na vzdušné straně hráze.

Hladina mohla být regulována pomocí dalších třech potrubí o světlosti 800 mm, které byly umístěny v obtokové štole (potrubí je zimovištěm Netopýra černého a lokalita je pod záštitou Natury 2000). Štola je klenbová 3 x 4,5 m, má délku 142 m a spád 6 promile. Při maximálním nadržení byla její kapacita 23,5 m3/s. Původní 3 protubí byly v roce 2005 vyměněny za dvě o průměru 1200 mm. Jsou opatřena provozními segmentovými uzávěry a při maximální hladině je celková kapacita obou výpustí 33,14 m3.s-1.

Ovládání všech šupátek bylo v roce 1963 předěláno na elektromotory, které může ovládat hrázný z kanceláře.

Přehradu stavělo na 500 dělníků v letech 1910 - 1913. Rok předtím byla postavena obtoková štola a jez, vybudované pro ochranu vlastní výstavby hráze. Štola měla být schopna odvést i přívalové vody, kvůli kterým byla hráz stavěna. V letech 1885, 1888 a 1897 totiž vznikly na Doubravě za Pařížovem značné škody vlivem povodní.

Hráz má základovou spáru 7 m pod dnem původního řečiště. Celkem bylo použito 35000 m3 rulového kamene z nedalekého lomu. Dále zde bylo spotřebováno 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu, vše včetně dalšího zařízení a práce 500 lidí za 1,5 mil. rakouských korun.

V roce 1997 během červencových povodní tekla voda přez přelivy hráze 1 den 17 hodin a 55 minut a nádrží proteklo přibližně 30 mil. m3 vody. Za celý červenec 1997 proteklo hrází 50 mil. m3, což je běžný průtok za rok. Na hrázi vznikly pouze drobné škody.

Základní údaje

• Typ hráze: gravitační z lomového zdiva
• Maximální výška hráze nad základovou spárou: 31,00 m
• Délka hráze v koruně: 142,00 m
• Šířka hráze v koruně: 4,50 m
• Šířka v patě hráze: 23,00 m
• Poloměr křivosti: 120,00 m
• Hladina stálého nadržení: 309,31 [m. n.m.]
• Maximální zásobní hladina: 314,83 [m. n.m.]
• Kóta přelivu: 324,03 [m. n.m.]
• Maximální retenční hladina: 324,81 [m. n.m.]
• Koruna hráze: 325,90 [m. n.m.]
• Objem hrázového tělesa: 35 000 m3
• Celkový objem nádrže: 1 770 000 m3
• Zásobní objem: 300 000 m3
• Stálé nadržení: 100 000 m3

Hydrologické údaje

• Plocha povodí k profilu hráze 202,4 km2
• Průměrné roční srážky 739 mm
• Průměrný roční odtok 48,56 mil. m3
• Průměrný průtok 1,54 m3/s
• Minimální průtok 0,03 m3/s
• Průtok stoletý 145,00 m3/s
• Neškodný odtok do 25 m3/s
• Průtok za povodní 1997: 65,00 m3/s

Hodnoty odtoku vody pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity

• 1. povodňový stupeň - stav bdělosti 10 m3/s
• 2. povodňový stupeň - stav pohotovosti 18 m3/s

Elektrárna

V roce 1992 bylo rozhodnuto o zřízení malé vodní elektrárny. Do obou výpusí jsou osazeny Bankiho turbíny. Turbíny o přívodní světlosti 400 mm jsou umístěny na odbořném potrubí z původních výpustí v ovládacích domcích. Kvůli zavzdušňování došlo ke snížení a prodloužení zaúsťovacího potrubí do vývatu. Generátory jsou umístěny do vstupních podlaží domků v místech, kde stávalo ovládání šupátek, která byla vyměněna za klapky. Spojení s turbínami je provedeno pomocí plochých řemenů. Elektrárna je napojena na 22 kV síť. Původní historický ráz stavby hráze se podařilo zachovat.

 Tak to je vše přátele. Za rok jedeme určitě znovu. Tak ahoj. 

JB